Voršila

Voršila (Uršula) a družky svaté

Zdrojem z větší části legendy (z 10. stol.): Voršila byla anglickou královskou dcerou ve 3. stol. a už jako mladé děvče se nadchla pro věčné panenství. Byla však zasnoubena s křesťanským šlechticem Aetheriem, který dostal od císaře za svou věrnost pozemky v dnešní Bretani, kde se chtěl společně se svými vojáky, také křesťany, usadit. Voršila a nevěsty ostatních vojáků je měly později následovat lodí. (Jiná legenda hovoří o pouti do Svaté země či cestě přes Řím.) Dostaly se však okolo 300 (451??) do velké bouře a byly zahnány do ústí Rýna. Odtud veslovaly proti proudu do Kolína, který byl tehdy obsazen Huny. Ti pak ženy brutálně přepadli, týrali, zneuctili a povraždili. Po sv. Voršile pro její mimořádnou krásu zatoužil hunský král. Ona se mu však bránila a proto byla šípem usmrcena. S nimi zavražděn i biskup Pantal. Poté sestoupili z nebe andělé a zahnali Huny na útěk. Kolínští křesťané pak nad pohřebištěm postavili kostel, který je zasvěcen svaté Voršile. Počet 11.000 společníc z legendy vznikl chybou v přepisech nebo pochází z toho, že u kolínského kostela sv. Voršily bylo nalezeno mnoho kostí z dávných dob. Následné vykopávky ale odhalily, že kostel byl postaven na římském hřbitově. Legendy jsou sice jen zbožné fikce, ale pravda je, že v Kolíně byl asi začátkem 4. stol. vybudován kostel, který dal senátor Clematius přestavět ke cti skupiny panen, které byly umučené u Kolína. Z toho vyplývá, že byly velmi uctívané (první doklady úcty v pol. 9. stol.), ale přesné životopisy a kolik jich přesně bylo, nevíme. Z těchto chabých faktů vznikly legendy a vyvinul se svátek sv. Voršily. Patronka Kolína, mládeže, učitelek a vychovatelek, soukeníků, za sňatek a dobré manželství, za klidnou smrt, nemocných dětí.