Jindřich Seuse

Jindřich Seuse blahoslavený

* 21. 3. 1295 v Kostnici (?) na Bodamském jezeře, syn rytíře z Bergu. Ještě jako dítě přijal jméno své matky, která na něj měla velký vliv. Ve 13 letech dán na výchovu do kláštera dominikánů v Konstanzi (Kostnici). Na řádové vysoké škole v Kolíně nad Rýnem byl žákem mistra Eckharda a po celý život ho ctil. V 18 letech měl první mystické vidění, další vize trvaly až do jeho 40. roku. Autor spisů „Kniha o Věčné Moudrosti“ a „Kniha o Pravdě“, velký ctitel Pána Ježíše. Sám se bičoval, vypálil si na prsa rozžhaveným železem jméno Ježíš Kristus, nosil na těle řetězy, odpíral si spánek a postil se. Vidění a extáze pokládal za největší odměnu. Od 1335 působil jako duchovní správce především v dominikánských klášterech. Všude bylo obdivováno jeho charisma. Měl však i nepřátele a po četných pomluvách byl nakonec přeložen do Ulmu (Bádensko – Württembersko), kde + 25. (23.) 1. 1366 v Ulmu. Pochován v tamějším dominikánském kostele. 1831 blahořečen. Zobrazován v dominikánském hábitu, zpravidla s monogramem jména Ježíš a věncem růží jako symbolem bolestné lásky. Někdy také se psem, který drží v tlamě šátek nebo lilii.