Emma z Gurku

Emma (Hemma) z Gurku svatá

* 980/3 z hraběcího rodu z Korutan. Jejím otcem byl hrabě Engelbert z Peilšteinu. V mládí, jak bylo u jejího stavu zvykem, byla poslána do Bamberka na královský dvůr Jindřicha II., který byl jejím příbuzným. O její výchovu tam dbala světice, královna Kunhuta. O její ruku se pak s úspěchem ucházel hrabě Vilém ze Sann, náležící k nejbohatší šlechtě korutanského vévodství. Hemma dostala věnem více statků ve Štýrsku a v Krajině. V manželství se stala matkou Wilhelma a Hartvíka. Rodina si žila dobře po všech stránkách. Vilém měl v Brezách a Selčách zlaté a stříbrné doly, v nichž zaměstnával větší počet dělníků. Výdělky byly pěkné, ale dělníci z dolů je užívali k nevázanému životu, při němž se dopouštěli výtržností i násilí. Vilém proto nad nimi ustanovil za dozorce své křesťansky vychované syny. Ti se o nápravu snažili nakonec i zvýšenou přísností a dělníky tak popudili k nenávisti vůči nim. Jeden znásilnil manželku váženého měšťana a Vilém ho odsoudil k smrti provazem. Druzí dělníci se proto vzbouřili a v odvetu mu prý zavraždili oba syny. (Někteří životopisci však uvádí smrt syna Viléma až o 20 let později, jiní jeho otce.) Skutečnost je nejistá. Vilém za pomoci Korutánského vévody a vojáků pobil buřiče. Brzy svých přehnaných trestů litoval a odhodlal se ke kající pouti do Říma, aby na hrobech apoštolů (ve Svaté zemi) dosáhl odpuštění. Cestou zpět onemocněl a v Lavantské dolině (v Gräbernu v Korutanech) zemřel buď 1015/6 (1033/6?). Hemma po smrti synů a manžela vstoupila do kláštera, který sama založila a žila až do smrti podle rad evangelia (nevíme však, zda přímo jako abatyše). Svůj majetek určila chudým a jako nadace klášterů. Jde o klášter řeholnic v Gurku, posvěcený 1034 a o klášter řeholníků v Admontu, dostavěný až po smrti Hemmy 1074. + asi 29. 6. 1045. Její ostatky se uctívají od 1147 v pozoruhodné kryptě (400 m2) pod kůrem kostela Nanebevzetí PM v Gurku, patřícího k nejkrásnějším románským kostelům v Rakousku.  Atributy: model kostela, listina nebo růže, vznešená dáma, vysoký klobouk. Její ostatky jsou od 1174 uloženy v kryptě pod kůrem chrámu Nanebevzetí PM v Gurku. Kanonizována 1938 potvrzením starobylosti kultu „sancta noncupata“. Patron: Korutan; přímluvkyně za šťastný porod; pomocník při očních chorobách i nemocem všeobecně. Atributy: model kostela, listina nebo růže, vznešená dáma, vysoký klobouk.