Maximin Trevírský

Maximin Trevírský svatý

* kolem 280 v Silly (Poitiers) ve Francii. O jeho mládí záznamy chybí, snad byl vychovatelem. Po Agritiovi se 330(29) stal pátým trevírským biskupem. Za jeho vedení získalo křesťanství v císařském městě Trevíru. Uvádí se zničení pohanského chrámu Altbachtal oblasti Trevíru. Velmi ho trápilo šíření arianismu a bojoval proti němu. 335 uvítal ve svém biskupství alexandrijského patriarchu Atanáše, který byl pro boj s arianismem vypovězen z Alexandrie. Velmi si spolu rozuměli a vzájemně se povzbuzovali. Atanáš byl hostem Maximinovým přes dvě léta. O Maximinovi se uvádí, že měl i dar zázraků a nejčastěji je zmiňován legendární příběh o jeho pouti s Martinem k apoštolským hrobům do Říma. Na cestě lesem jejich soumara napadl medvěd a usmrtil ho. Maximin pak poručil medvědovi, aby místo soumara nesl jejich zavazadla. A medvěd je s nimi skutečně prý následoval až k jednomu dvoru, kde jej biskup propustil s napomenutím, aby neškodil. Pro příběh se zázračným ochočením je medvěd jeho atributem. Dalším vypovězeným hostem byl po Atanáši Pavel z Cařihradu, který se znelíbil císaři Konstantinovi. Maximin se ho zastával proti nepřátelům. Poté opakovaně vypovězeného Atanáše se zastával císař Konstanc a ariáni začali usilovat o získání tohoto vladaře na svou stranu. Maximin je však předběhl a u císaře, který sídlil v Trevíru, obhájil nevinnost Atanáše i pravou víru a statečnou smělostí dosáhl toho, že Konstanc poslal hned ariány tam, odkud přišli. To byl důvod, pro který ariáni začali Maximina nenávidět a chystat proti němu pikle. On zatím dál s plamennou výmluvností hájil apoštolskou víru proti bludařům. Ti ho na podvodném synodu ve Filippopelu prokleli, prohlásili jej za hříšníka a vedli proti němu další útoky. Byl prý sedmkrát zbit a vyhnán, ale vždy proti bludům kázal na jiných místech. Naopak se ale sešli i západní biskupové a do vyhnanství vypověděli východní biskupy. Jisté je, že bludařství bylo velkým zraněním církve a Maximin, který jí byl věrný, hodně proto trpěl, možná víc duševně než tělesně. Na sněmu v Miláně se prý sešel znovu s Atanášem a dohodli se na potřebě všeobecného sněmu. Maximin pak naléhal na císaře Konstance a dosáhl toho, že po dvou letech se sešel všeobecný sněm v Sardice. Bylo na něm 170 biskupů a předsedal mu papežský vyslanec Hosius. Maximin byl pro svou řeč od rozkolnických biskupů vyloučen. Nepřestával však odhalovat úskočné pokusy bludařů. O dosažení míru a pro nedorozumění kvůli dogmatickým rozporům jednal v Konstantinopoli a při zpáteční cestě se zastavil u svých příbuzných v blízkosti Poitiers. Tam mu vypovědělo srdce a + 12. 9. asi 346. Nový trevírský biskup Paulinus pak jeho ostatky přepravil do Trevíru do klášterního kostela Jana Evangelisty, později sv. Maximina. Jeho ostatky se těšily úctě již v 6. stol. Ve středověku bylo známé klášterní reformou benediktinské opatství Sv. Maximina. Dnes je sv. Maximin ctěn ve farním kostele Trevír – Pfalzel. Patron: ochránce proti křivé přísaze, vzýván proti nebezpečím na moři i proti dešti. Atributy: kniha, medvěd, model kostela.