Oto z Freisingu

Oto z Freisingu svatý

* 1112 v Neuburgu u Vídně. Syn významného markraběte Rakouska sv. Leopolda III a císařské princezny Anežky. Otec založil mnohé kláštery a dbal o mír a rozvoj své země a svému synu určil církevní dráhu. Proto byl Oto poslán na studia do Paříže a na cestách se seznámil s novým řádem cisterciáků. Proto se stal mnichem a 1138 v 26 letech jmenován opatem kláštera cisterciáků v Morimondu. Pak však po několika měsících biskupem ve Freisingu, kde tak byl znovuzakladatelem biskupství.  Reformoval náboženský život, pozvedal morálku, i v kléru. Zapojil do politiky, vedl i křížové tažení. Jako biskup nosil i nadále řeholní šat (biskupský oděv používal pouze při bohoslužbách) a stal se ozdobou řádu, nejen skrze osobní vlastnosti, nýbrž i pro podporu vědy a zanechané spisy o historii a dějinách filozofie. Jsou vrcholem středověkých děl svého druhu. Stal se usmiřovatelem mezi Welfy a Hohenstaufy, církví, říší a vévodstvím, byl činnorodým obnovitelem náboženského a klášterního života ve své diecézi, obnovil katedrální (dómskou) školu (která se stala duchovním centrm země) a vyučoval kněze. Jako zakladatel freisingské školy přinesl jako první Aristotela do jižního Německa a je navždy spojen s uvedením a rozšířením aristotelovské logiky do německých zemích. S Barbarossou táhl do Itálie, odtamtud do Francie, aby se zúčastnil generální kapituly řádu a + 22. 9. 1158 na zpáteční cestě v morimondském klášteře a byl tam i pohřben. Díky svým historickým dílům „Chronica sive Historia de duabus civitatibus“ a „Gesta Friederici imperatoris“ patří k velikánům svého století. Otův hrob byl za Francouzské revoluce zničen, ve 20. stol. znovu objeven a jeho ostatky nyní uchovávány v cisterciáckém klášteře Heiligenkreuz u Bádenu v Dolním Rakousku. Znázorňován jako biskup či mnich, u sebe má většinou knihu a pero.