Bruno z Querfurtu

Bruno (Bonifác) z Querfurtu svatý

* 974 na zámku Querfurt v Halle v Sasku z boční větve saského císařského rodu. Jako šestiletý chlapec byl poslán na studia do Magdeburku, kde byl v katedrální škole spolužákem sv. Vojtěcha a biskupa i dějepisce Dětmara. Po vystudování se ještě mladý stal v Magdeburgu kanovníkem u sv. Mořice a později (996) dvorním kaplanem císaře Otty III. 996 – 7 jej provázel na cestě do Říma. Tam se setkal se svatým Vojtěchem, který rok na to zemřel mučednickou smrtí v pohanském Prusku. Bruno sepsal jeho životopis a zatoužil následovat jej k pohanským národům. Vstoupil do benediktinského kláštera sv. Bonifáce poblíž Ravenny a přujal jméno Bonifác. Tam se také seznámil se sv. Romualdem a začal se podrobovat přísným pravidlům jeho Kamaldolské družiny. S Romualdem založil 1001 poustevnu na ostrově Pereum v bažinách Valle di Comacchio na severu Ravenny. Na žádost Otty III., s požehnáním Romualda a papeže Silvestra II. se 1004 ve 30ti letech vydal do Německa, kde byl vysvěcen na biskupa a jmenován arcibiskupem v Magdeburku. Otto III. měl v úmyslu vybudovat klášter mezi Labem a Odrou, aby podpořil evangelizaci tamních slovanských pohanů. Papež Silvestr II. hodlal Bruna vyslat do zmíněné oblasti, ale záměr ztroskotal kvůli konfliktu mezi císařem a Boleslavem Chrabrým. Bruno tedy odešel do Uher, aby navštívil místa působení sv. Vojtěcha, setkal se i se sv. Štěpánem. Jeho misie v Banátu skončila nezdarem; narazila na odpor Byzance. Bruno odcestoval do Kyjeva a se souhlasem knížete Vladimíra zahájil evangelizaci Pečeněhů. U těchto kočovníků strávil 5 měsíců, pokřtil asi 30 mužů a žen, vysvětil jejich prvního biskupa. 1008 napomohl smíru mezi Pečeněhy a kyjevským knížetem. Odešel do Polska, aby vysvětil prvého švédského biskupa. Sepsal též historii pěti bratří mučedníků zavražděných roku 1003 při hlásání evangelia. Vydal se po stopách svého vzoru sv. Vojtěcha do východního Pruska. Měl sebou 18 druhů a začal se značným zdarem. Obrátil a pokřtil i krále Nethimera. Na prusko-ruském pomezí v Braunsbergu (na Lötzen dnes Giżycko v Polsku?) jej však i s 18 druhy tamní obyvatelé okolo 9. 3. (14. 3.) 1009 zavraždili. Na vyobrazení jeho smrti mu dva muži usekávají ruce a nohy sekerou. Mučednickou smrt stětím podstoupil mezi pohany v Litvě (je to poprvé v historii, kdy je zmíněno jméno státu Litva). Boleslav Chrabrý těla Bruna a jeho společníků koupil a nechal je přenést do Polska a pohřbít pravděpodobně v Przemyšli. Na Stolové hoře na Löwentinsee na Lötzen (dnes Giżycko) připomíná velký železný kříž jejich smrt. Kromě Thietmara z Merseburgu je Bruno považován za největšího kronikáře své doby. Jedna z vynikajících misijních osobností. Je ctěn jako patron – apoštol Pruska. Atributy: biskup, sekyra, osel s vakem. Dříve se v Querfurtu o třetím dnu po velikonocích prodávaly hliněné figurky Bruna na oslu s cestovním vakem.