Gebhard salzburský

Gebhard salzburský (z Helfensteinu) svatý

* 1010 ve Švábsku, snad pocházel z rodu Helfensteinů, jeho matka byla ze štýrské hraběcí rodiny. Nejspíš studoval v Paříži. 1055 vysvěcen v Salzburgu na kněze a díky pověsti o své zbožnosti a vzdělanosti se stal dvorním kaplanem císaře Jindřicha III. Pak cestoval jako vyslanec k byzantskému dvoru v Konstantinopoli a zastával funkci císařského kancléře (1057 – 9). 1060 se stal arcibiskupem v Salzburgu. Zůstal však i dál skromný a dobročinný a jeho působení bylo požehnané. Reorganizoval systém farnosti a desátků v Korutanech. 1072 tam rozpustil opatství Gurk, založené 1043 sv. Hemmou, a nahradil je sufragánní diecézí Gurk. 1074 též založil proslulé opatství Admont. Kromě toho vystavěl pevnosti Hohensalzburg, Hohenwerfen a Friesach. Ve sporu o invetituru se aktivně přiklonil na stranu papeže Řehoře VII. (tak jako Altmann z Pasova a Adalbero z Würzburgu), který ho pak jmenoval legátem pro celé Německo. Císař ho ovšem za to poslal do vyhnanství, 1077 – 86 tedy pobýval ve Švábsku a Sasku. Mezitím byl v Salzburgu nainstalován jako protibiskup 1085 Berthold von Moosburg. Gebhard se mohl do zpustošené diecéze vrátit až za vévody Welfa I. Bavorského. + 15. (16.) 6. 1088 v Hohenwerfenu (u Salzburgu) a pohřben byl pod hlavním oltářem kostela opatství Admont. Je znázorňován jako biskup s řeckým křížem a jednorožcem. Oficiálně nebyl kanonizován.