Altfrid z Hildesheimu

Altfrid (Altfred, Alfred) z Hildesheimu svatý

* kolem 798 v oblasti dnešního Essenu, pokřtěn v Kolíně n. R. Šlechtický syn (Ovo Rikheit), vychován v křesťanské moudrosti a lásce ve Fuldě, Saint Riquier a Saint Quentin. U benediktinů pocítil duchovní povolání. Kněžství dosáhl v opatství ve Fuldě. Od 829 vedl klášterní školu v Corvey u Mindenu ve Vestfálsku. Stal se důvěrníkem, poradcem a vyslancem krále Ludvíka Němce. Byl jedním z klíčových vyjednavačů v bojích o moc mezi jednotlivými částmi rozpadajícího se království Franků. Po letech jednání měl 870 významný vliv na konstrukci smlouvy v Meersen, Lorraine, jímž došlo k rozdělení na západní a východní království. 846 získal v Římě relikvie Kosmy a Damiána. 850/1 se stal 4. biskupem v Hildesheimu v Dolním Sasku. Tam přistavěl ke klášteru třílodní katedrálu PM (vysvěcenou 872) a pokračoval ve stavbách kostelů a benediktinských klášterů. Ženské dal vybudovat v Gandersheimu, Liesbornu a Lamspringu, mužský v Osterwiecku Seligenstadtu. Kolem jednoho vzniklo město Essen. 870 založil kanonikát v Essen – Werden, první abatyší byla jeho sestra Gerswid. Zvláštní zájem měl na vzdělávání duchovních. Z vlastních prostředků zbudoval v Essenu i katedrálu, v níž byl nakonec i pohřben a jeho ostatky jsou zde dodnes uctívány. + 15. 8. 874 v Hildesheimu. Potvrzení kultu 1965.