Aigilis z Fuldy

Aigilis z Fuldy ???????

* v Bavorsku. V mládí předán opatovi sv. Sturmiovi ve Fuldě ke vzdělání. Tento horlivý opat se staral o mladého žáka s pečlivou láskou a vedl jej ke znalostem i zbožnosti. 30 let po smrti Sturmiově byl opatem ve Fuldě Ratgar, velmi přísný muž a slepý fanatik. U něj byla jen těžká práce a ponížení a jen skromné ​​jídlo. Obvyklé modlitby, cvičení a slavení mše byly ve všední dny zrušeny. Všechny žádosti bratrů ke zmírnění těchto věcí byly marná. Nyní se obrátili na císaře Karla a požádali o pomoc. Císař se je snažil uklidnit, ale to nepomohlo. Na pozvání císaře přišli situaci uklidnit biskupové z Mohuče, Wormsu, Würzburgu a Augsburgu. Ale Ratgara neodradili od jeho tvrdohlavosti. Po Karlově smrti se mniši obrátili na Ludvíka Pobožného. Císař viděl, že pod Ratgardem klášter zahyne a sesadil jej. Klášter nyní vedl probošt s některými děkany. Ale nemohlo to tak být dlouhodobě. Proto bratři požádali císaře o povolení vybrat opata znovu. Císař to povolil a nabádal je, aby si vybrali takového, který má schopnost být otcem všech. Všichni věděli, že budoucí opat by měl být jemný a mírný, ale nemohli se sjednotit na osobnosti, kterou mají zvolit. Šlechtic, aby mohl chránit klášter proti mocným? Nakonec se sjednotili na osobě spolubratra Aigilise, který byl jemnost a mírnost sama. Aigilis na sebe tuto důstojnost nechtěl vzít. Domníval se, že jeho pokročilý věk ho činí nezpůsobilým pro tuto funkci. Ale bratři to nebrali. On je požádal, aby byli ochotni nést toto těžké břemeno s ním. A místo převzal. 817 začala obnova kostela ve Fuldě. O dva roky později byl velkolepý chrám dokončen a vysvěcen za účasti mnoha biskupů, opatů, kněží a nesčetných zástupů. Tělo sv. Bonifáce mohlo být pohřbeno v nových prostorách. Pak se Aigilis ujal výstavby pohřebiště bratrů v podzemní rotundě, dokončené 821 a vysvěcené 822. Po dokončení se řešila stavba nového kláštera. Rozhodnuto bylo, že na severní straně kostela, protože tak jsou stavěny římské kláštery, a protože mniši by se tak víc přiblížili k životu s ostatky sv. Bonifáce. Když výstavba nového kláštera významně pokročila pocítil Aigilis, že se blíží jeho poslední hodina. Nechal se dopravit na pohřebiště a tam se modlil. Ukázal místo, kde si přeje být pohřben. Prošel ještě vyznání svých hříchů, poprosil za odpuštění a doporučuje se modlitbám bratrů + pokojně v říjnu 822. On sám připravil nápis na svůj hrob: Jsem zde pochován, já, opat Aigil. ... Zde našlo pokoj mé unavené tělo. ... Očekávám zde Pána, který otvírá pouta smrti, Doufám, že on, až přijde, laskavě mě probudí k životu.