Eberhard z Wolfeggu

Eberhard z Wolfeggu svatý

* 1. pol. 12. stol. ve Wolfeggu v Bádensku – Württembersku (ve Švábsku) z rodu hrabat z Wolfeggu a Waldburgu a zastával jako arcijáhen významné místo v církevní hierarchii. 1126 se stal premonstrátem v opatství Roth u Memmingenu. 1171 jej opat Odino poslal jako probošta do nově založeného dceřiného kláštera Obermarchtal (v Bádensku – Württembersku), kde působil osm let až do své smrti. Jeho životní styl charakterizován pokorou, zbožností a láskou. Zakladatel Obermarchtalu Hugo II. Falcký vyjádřil v dopise opatu Odinovi velkou úctu k Eberhardovi: napsal, že je pravým andělem na zemi. + 17. 4. 1178/9/83 v Obermarchtalu v pověsti svatosti. Když byl sedm let po jeho smrti hrob otevřen, tělo bylo neporušené – pravá ruka byla zdvižena jako k požehnání. Tělo pak bylo přeneseno do kaple sv. Jana Křtitele. Otevření hrobu tak brzy po smrti naznačuje, že byl uctíván jako svatý. 1660 jeho ostatky přeneseny na nové čestné místo. Původní hrad Wolfegg 1502 jeho majitelem hrabětem Johannesem von Sonnenberg proměněn v malý františkánský klášter, 1519 augustiniánský. 1806 klášter rozpuštěn při sekularizaci.