Ulrich z Zellu

Ulrich z Zellu svatý

* 1029 v Regensburgu do patricijské rodiny, vzděláván v místním benediktinském klášteře sv. Emmerama. Tam studoval s pozdějším přítelem Wilhelmem z Hirsau. Stal se jáhnem a pak arcijáhnem a proboštem ve Freisingu. 1046 doprovázel císaře Jindřicha III. na cestě do Říma a pak podnikl sám několikaletou pouť do Svaté země. Po návratu věnoval své jmění chudým a 1061 vstoupil k benediktinům do Cluny, kde byl vysvěcen na kněze. Z pověření opata Huga z Cluny (vedoucí reformního hnutí) založil 1072 první klášter clunyjského hnutí v německé oblasti – na Rüeggisbergu u Bernu a 1078 převorství v Grüningenu u Freiburgu v Breisgau, jež později (1087) přeložil do klidnějšího údolí Möhlintal. Další klášter vznikl v jižním Schwarzwaldu v horním Möhlintalu (dnes St. Ulrich) v Bádensku. Se svým přítelem a hirsauským opatem Vilémem napsal “Constitutiones Hirsaugienses”, které spočívaly na clunyjské reformní myšlence. Jeden z nejvýznamnějších reformních mnichů své doby v Německu. + 14. 7. 1093 ve Schwarzwaldu. V prostorách bývalého benediktinského opatství je nyní katolická Landvolkshochschule a v bývalém klášterním kostele (dnes farní) je stále Ulrichův hrob. Znázorňován jako benediktin, často s dětmi u nohou, které někdy léčí.