Ida z Herzfeldu

Ida (Itha) z Herzfeldu svatá

* kolem 775 (66) ve Vestfálsku, francouzská hraběnka, provdala se v 15 letech do Německa za saského vévodu Egberta (hraběte z Herzfeldu ve Vestfálsku), žila s ním ve šťastném manželství a porodila 5 dětí. Protože on i jeho poddaní byli pohané, vysvětlovala jim křesťanské náboženství. Krátce po svatbě 790 měla sen, aby dala se svým manželem postavit kostel. Tak se i touto stavbou kostela v Herzfeldu (diecéze Münster) postarala o šíření křesťanství ve Vestfálsku. Starala se o lidi v nouzi a byla nazývána matkou chudých. Když 811 ovdověla, starala se o děti. 3 z nich zvolily zasvěcený život (Warin opatem v Corvey). Potom přesídlila do Herzfeldu a dala si nad hrobem svého muže blízko kostela, který dala vystavět, zbudovat místnost, kde žila až do své smrti. Poddaní a chudí, kterým pomáhala, ji měli v úctě, nazývali ji matka chudých a když 4. 9. 825 + v Herzfeldu, oplakávalo ji celé Vestfálsko. Hned po smrti ctěna jako svatá. Stala se 1. světicí Vestfálska. Její ostatky vyzvedl (elevatio) a přenesl 980 biskup Dodo (proběhl tak první Identracht – průvod, který probíhá i dnes) a její hrob se stal poutním místem. Její cela se brzy stala kaplí a nedaleký Germanův chrám zanedlouho chrámem jí zasvěceným a velmi navštěvovaným poutním místem. Confessio obsahuje kamenný sarkofág i drahocenou zlatou schránku s Idinými ostatky. Hlavní relikviář ze stříbra u vchodu do krypty byl vytvořen pro její hlavu. Věřící se dodnes dotýkají sarkofágu otvorem ve skleněné stěně  a těhotné ženy (jejichž je patronkou) se k ní modlí a nosí posvěcený Idin pás. Znázorňována ve vznešeném šatu, někdy s lehkým závojem, často s modelem kostela.