Oto z Bambergu

Oto z Bambergu svatý

* kolem 1061 ve Franken v Bavorsku. Pocházel ze zchudlé švábské šlechtické rodiny. Dokončil vzdělání, byl vysvěcen na kněze, odešel do Polska a v Krakově založil latinskou školu, kde se živil vyučováním a výchovou chlapců. Naučil se tam polsky a zdokonaloval se soukromým studiem ve vědách. Oto, mladý urostlý muž krásné tváře, vynikající učeností a výmluvností, získal zanedlouho zvučné jméno. 1102(3) jej císař jmenoval biskupem v Bambergu, protože však Oto nesouhlasil s císařovou politikou vůči Svaté Stolici (investitura) odmítl být vysvěcený bez papežova souhlasu. Paschal II. jej pak 1106 vysvětil. Rozhodujícím způsobem spolupůsobil na závěrech wormského konkordátu, jímž byl spor 1122 urovnán. Císaři Jindřichovi IV. sloužil na různých místech, byl i kancléřem. I jako biskup žil střídmě; nikdy nepožíval vybrané a drahé pokrmy. Nosil prostý, záplatovaný oděv; často si sám spravoval oděv i obuv. Ve své diecézi sloužil jako pastýř, stavěl kostely a podporoval kláštery. Na misijních cestách v Pomořanech (na žádost polského krále Boleslava III.) pokřtil 1124 a 1128 se svými kněžími 22.000 lidí (apoštol Pomořanska). Při průjezdu Prahou se mu podařilo usmířit umírajícího knížete Vladislava I. s jeho bratrem Soběslavem. Ovlivnil i kladný průběh tzv. Wormského konkordátu. Po plném životě + 30. 6. 1139 v Bambergu. Pohřben na Michelsbergu ve stejnojmenném klášteře a jeho vysoký sarkofág je tam ještě dnes. Svatořečen už 1188(9). Patron berlínské diecéze a bamberské arcidiecéze, proti horečce, proti vzteklině. Znázorňován jako biskup, často jak káže.