Irmgarda z Buchau

Irmgarda z Buchau (od Chiemsee) svatá (blahoslavená?)

* kolem 830(1) v Regensburgu, dcera císaře Ludvíka Němce a blahoslavené Emy s Altdorfu, pravnučka Karla Velikého. Pro svůj zájem o duchovní život dostala od otce benediktinský klášter Buchau ve Württembegu kam vstoupila (i se sestrami) a v 27 letech a snad se i stala abatyší. 857 je o ní již zmínka jako o abatyši ve Frauenchiemsee (měla za úkol klášter obnovit a rozšířit, proto bývá někdy označována za jeho druhou zakladatelku), v Bachau nechala sestry Ildegardu a Bertu. Tam + 16. 7. 866. Vynikala heroickou láskou a zemřela s pověstí svatosti. V souvislosti s uctíváním byly její ostatky dvakrát vyzdviženy. Poprvé se zápisem o úctě 1004 a podruhé 1631 (lebka odvezena do Seeon). 1922 umístěny (i s lebkou) do nového relikviáře v klášterním kostele opatství Frauenchiemsee (2003 analýzou DNA potvrzena příslušnost lebky ke zbytku kostry). Blahořečena 1928. Bývá zobrazována v benediktinském hábitu s knihou a berlou, se srdcem v ruce. K jejím atributům patří zvonek a zvonice na Fraueninsel.