Leopold III.

Leopold III. svatý

* (29. 9.) 1075(3) v Gars či Melku v Rakousku. Ze slavného rodu Babenbergerů, nadaný syn markraběte Leopolda II., bratr Herbiky Babenberské (manželka českého knížete Bořivoje II.) byl vychován v klášteře v Melku biskupem Altmannem z Pasova. (Byl zbožný. Miloval ticho, ústraní, praktikoval sebezapření v mluvení, stravě, zábavě, četl Bibli, dával almužny.) 1095 převzal vládu po otci, 1106 se oženil s princeznou Anežkou, dcerou císaře Jindřicha V. Měli 18 dětí (z toho 7 zemřelo velmi brzy), jedním z nich byl biskup sv. Oto z Freisingu. Dále dcera Gertruda Babenberská (manželka českého krále Vladislava I.). Syn Leopold IV. si vzal Marii dceru knížete Soběslava Českého. Další syn Jindřich si vzal za manželku Jasomirgotu, byzantskou (řeckou) princeznu. Ačkoli se přiženil do císařské rodiny, byl ve sporu investituru na straně papeže. Na císařském dvoře to přineslo politickou vřavu. Z této pozice těžilo Rakousko. Byl považován za bystrého inteligentního státníka a politika. Vládl své zemi více než 40 let s velkým požehnáním. Lidé v té době ještě věděli jen málo o křesťanství. Jeho pozornost se tedy zaměřila na šíření a oživování smyslu křesťanství mezi lidmi. Byl stoupencem míru a přítelem chudých a kněží. Velkou měrou se podílel na rozvoji krajiny a její prosperitě, podporoval rozvoj měst, např. Vídně, Kremsu či Klosterneuburgu. Založil kláštery Heiligenkreuz, Kleinmariazell, Seitenstetten a Klosterneuburg (k jeho založení se váže legenda, ve které se Leopoldovi zjevila PM a dovedla ho na místo, kde našel léta ztracený šátek své ženy Agnes; tu dal následně vybudovat klášter, který se časem rozrostl, a Leopold si jej zvolil za své sídlo) ke kterým se vázaly obrovské plochy krajiny, které pak byly díky Leopoldovi téměř celé zalesněné. Další velkoryse vybavil, zvláštní péči věnoval tomu v (rodném?) Melku. Založil četné kostely, i Mariazell. Za jeho působení v Rakousku vydány první literární texty. Manželka ho v díle podporovala. 1125 nepřijal císařskou korunu. Po úrazu na lovu v Klosterneuburgu + 15.(26.) 11. 1136, pohřben v kapitulním sále v Klosterneuburgu, který zbudoval a bohatě vybavil. Na jeho hrobě došlo k řadě zázraků. 1485(4) svatořečen, 1683 prohlášen zemským patronem Rakouska (v čemž nahradil sv. Kolomana). Zobrazován jako kníže v markraběcím klobouku.