Piligrin z Pasova

Piligrin (Peligrin, Peregrin) z Pasova svatý

* kolem 920 v Dolním Rakousku. Kanovník v Pasově, 970, během panování císaře Oty I., zvolen biskupem v Pasově. Vedl diecézi s velkou moudrostí ve prospěch těch, kdo mu byli svěřeni. Především on osvobodil s pomocí císaře svou diecézi od pustošících Uhrů neustále se snažil působit na ně dobrem. Sám tedy šel do Uher a kázal tam. Ale oni dál žili jako pohané. Pro poučení nových konvertitů napsal krátký souhrn křesťanské doktríny a poslal jej ke schválení papeži. Ten byl nadšený touto prací poslal mu pallium. Zároveň se souhlasem císaře spojil diecézi Pasov s diecézí Lorch jako nezávislé na Salzburgu. Měl na starost i 7 diecézí v Maďarsku, již dříve podřízených Lorchu, v očekávání, že šíření křesťanství v Maďarsku přinese rychlý pokrok církevních záležitostí s tímto novým uspořádáním. Piligrin byl jmenován i apoštolským vikářem Avarů, na Moravě, v jižním Maďarsku a všech přilehlých slovanských krajinách. Věnoval se přestavbě katedrály v Pasově. Rozkvetla katedrální škola. Vynětí z pravomoci Salzburgu arcibiskup Bedřich ze Salcburku neuznal, ale císař Otto III. postavil Pasov pod pravomoc a ochranu císaře. Piligrin byl nejvýraznějším mezi biskupy své doby a + 31. 5. 991 asi v Pasově v pověsti svatosti. Po něm byly Uhry povýšeny na samostatnou církevní provincii a Pasov podřízen arcibiskupství v Salzburgu.