Bernold (Presbyter)

Bernold (Presbyter) a Hatto a Bruno z Ottobeurenu svatí

Žili v 11. století jako řadoví mniši a reklúzi v klášteře Ottobeuren v Allgäu. Hatto pocházel od ušlechtilých bohatých rodičů ve Švábsku. Vstoupil do kláštera. Cítil sklon ke kontemplativnímu životu. Svatý biskup Ulrich zjistil, že tato touha je od Boha. Tak ho oddělil od klášterní komunity a zavřel ve jménu Páně ve velmi úzkém prostoru. Delší doba vedl velmi svatý život. Ale i v tomto přísném režimu přišlo na zbožného poustevníka pokušení chamtivosti a hrabivosti. Navzdory slibu chudoby, kvůli němuž nemohl vlastnit žádný majetek, získal některé maličkosti a ponechal si je. Opat a celá klášterní komunita byli velmi zarmouceni. Tento hřích musel být potrestán. Hatto musel opustit svou celu a znovu žít ve společenství s ostatními mnichy. Tento velké ponížení přijal dobrovolně. Poznal, že se musí vzdát všeho, když chce být věrný následovník Pána. Prostřednictvím tohoto uvědomění i velkých výčitek svědomí, když truchlil pro svou chybu, dosáhl tak vysoké úrovně svatosti, že Bůh ještě za jeho života skrze něj vykonal mnoho zázraků. + 4. 7. 985 v Ottobeuren. Jeho tělo bylo pohřbeno v klášterním kostele. Bruno žil jako Hatto ve velmi úzké cele a nejpřísnějším ponížení a rozjímání jednoho. Vytrval v tom věrný až do smrti . Jeho tělo bylo pohřbeno v klášterním kostele a Bůh oslavil jeho hrob mnoha zázraky. O století později žil ve stejném klášteře kněz a mnich Bernold vynikal kajícnickým svatým životem a kolem jeho osoby se děly již za života zázraky. Zemřel v pověsti svatosti. O něm, stejně jako o Brunovi, toho není příliš známo. Ale i na Bernoldově hrobě došlo podle tradice k mnoha zázrakům. Biskup z Augsburgu Udalschak vyzvedl 1189 jejich ostatky, přenesl relikvie do kaple sv. Michala. 1553 byly ostatky umístěny v kamenné rakve a přeneseny do kapitulního chrámu. Od 1772 jsou relikvie v mauzoleu ve výklenku vedle oltáře sv. Jana Nepomuckého v klášterním kostele v Ottobeurenu.