Eberhard ze Salzburgu

Eberhard ze Salzburgu (Biburgu) svatý?

* kolem 1089, pravděpodobně v Dolním Bavorsku, z rodiny bavorského barona z Biburgu a Hilpoltsteinu. Byl v katedrální škole v Bambergu, studoval v Paříži, pak kanovníkem v Bambergu. 1125 vstoupil do benediktinského kláštera v Řezně Prüfening. 1131 převorem a 1138 opatem v Biburgu, klášteře založeném jeho rodinou. Vedl klášter ve smyslu reforem Hirsau a Cluny. 1147 jednomyslně zvolen arcibiskupem v Salzburgu. Pečoval o charitu a o život duchovenstva. V boji o investituru mezi papežem Alexandrem III. a (svým příbuzným) císařem Fridrichem Barbarossou stál jednoznačně na straně papeže, byl proto pronásledován. 1164 svolal císař do Würzburgu říšský sněm. Zde přísahal, že nikdy neuzná papeže Alexandra III., a žádal, aby se také všechna přítomná knížata i biskupové tohoto papeže odřekli a přidali se ke vzdoropapeži Paschalu III. Biskupové chtěli raději uprchnout, nežli se dopustit této zrady. Byli však násilím zadrženi a donuceni poslechnout. Jen mohučskému arcibiskupu Konrádovi se podařilo uprchnout. Biskupové, kteří se sněmu nezúčastnili, obdrželi rozkaz, aby do tří neděl složili přísahu; kdo by se zdráhal, že bude sesazen a vyhnán. Eberhard předvídal jednání na říšském sněmu a do Würzburgu se nedostavil. Když dostal rozkaz, aby se podrobil císařově vůli, řekl statečně: “Raději chci mít za nepřítele císaře než papeže." Císař se to dozvěděl a nařídil ho stíhat, i když to byl jeho příbuzný, jeho území dal zpustošit, zapálit Salzburg, vyloupit kláštery, arcibiskupské statky pobrat a rozdat. Ale ani tímto vším násilím nedovedl zlomit apoštolskou věrnost a stálost velkého pastýře. Ve stáří a už vážně nemocný cestoval do Štýrska a urovnal spor mezi markýzem a hradní pánem. Na cestě domů + 22. 6. 1164 v cisterciáckém klášteře v Reinu u Štýrského Hradce v Rakousku a byl pohřben v katedrále v Salzburgu. Ctěn brzy jako svatý, v 15. stol. zahájen proces blahořečení, ale nikdy nedokončen. 1957 jeho hrob odkryt při vykopávkách.