Agritius z Trevíru

* kolem 260 v Sýrii nebo Francii. (Možná první patriarcha antiochijský.) První bezpečně doložitelný biskup v Trevíru, podle tradice do své funkce jmenovaný na žádost císařovny Heleny. 314 se zúčastnil s jáhnem Felixem synodu v Arles, který řešil boj s Donatismem (svolal jej Konstatntin Veliký a byla zde potvrzena usnesení římského synodu 313). O svou diecézi se poctivě staral (a má zásluhu na úctě, které dodnes požívá město Trevír), pro křesťanství získal mnoho lidí, byl zbožný a dobročinný. Athanasius, který asi 335 žil v Trevíru, oceňoval vysokou úroveň víry v diecézi. Na místě římského císařského paláce, který mu darovala Helena, začal 326 s výstavbou monumentální katedrály (čas potvrzují vykopávky). Založil klášter sv. Maximina. Význam diecéze (Trevír – druhý Řím) posílil také tím, źe sem přinesl ostatky sv. apoštola Matěje, uchováváné v opatství sv. Matěje v Trevíru, Kristovu suknici, uchovávanou v trevírské katedrále (její pravost dosvědčena již 350 a 1107) a kámen z Golgoty (?, začleněn do oltáře). Tyto dary dostal ve 4. stol. od sv. Heleny. + snad 329/330 – 5 (kolem 332) v Trevíru. Pochován je v kostele sv. Maximina v benediktinském opatství. Tam 1936 nalezen raně křesťanský sarkofág, považovaný za Agritiův, známý jako „Agritiussarkophag“. Patron diecéze Trevír, tesařů, stavitelů, pekařů, kovářů, krejčích a řezníků. Zobrazován jako biskup bez atributů, nebo s knihou, křížem či s modelem kostela.